Pole ovládaná tabletem aneb jak mohou české farmy a družsta v praxi využít možnosti digitalizace

Po malebném poli projíždí na horizontu inteligentní zemědělská technika bez řidiče. Funguje podle GPS a analýzy digitálních dat, sama si podle nich vyhodnocuje, kde je potřeba aplikovat kolik hnojiv či herbicidů. Zároveň bere v úvahu i nejnovější předpověď počasí. V poli jsou zapíchané senzory vyhodnocující sílu osvitu v daném místě, množství srážek, nasycení půdy vodou a složení živin v konkrétním sektoru pole. Systém doplňují drony, které se občas proletí nad polem, a zdarma dostupné obrazové záznamy z družic. Farmář či agronom družstva ovládají veškeré dění na poli z tabletu a na základě spousty dostupných dat si mohou kdykoliv prostudovat stovky statistických údajů či analýz, na jejichž základě se rozhodnou pro další strategii.

Že je něco takového v českém zemědělství utopistická sci-fi realizovatelná nejdříve za sto let? Ne tak docela. Všechny popsané technologie jsou již nyní buď k dispozici k praktickému využití, nebo jsou hodně daleko v procesu výzkumu a vývoje. V zemědělství stejně jako v řadě jiných oborů běží digitalizace na plné obrátky.

Jinou otázkou je, kdy začneme tyto technologie běžně vídat na českých polích, na kterých zatím často jezdí 40 let staré traktory, které si mohou o propojení s moderními digitálními technologiemi nechat jen zdát. Ale možná se blýská na lepší časy. Do robotizace či digitalizace již podle některých údajů investuje až 20 procent zemědělských subjektů v Česku. I díky dotacím rostou prodeje nových moderních traktorů, které umějí fungovat autonomně, sbírat a vyhodnocovat data.  Navíc i Evropská unie si pro nadcházející rozpočtové období 2021 až 2027 stanovila jako jeden z cílů podporu digitalizace zemědělství, takže lze očekávat i příslušné dotační tituly jdoucí tímto směrem.

Jaké praktické kroky přijmout?

V oblasti digitalizace se nevyplatí zaspat, protože pokud se aplikuje správně, může farmám a družstvům přinést výraznou konkurenční výhodu například v podobě vyšších výnosů, úspor na hnojivech či herbicidech, ušetřené pracovní síle… Naopak kdo bude konzervativně spoléhat na staré metody, může brzy ostatním jen dýchat na záda. Které praktické kroky tedy můžete vy jako čeští zemědělci udělat už nyní, abyste dostupných benefitů digitalizace využili naplno?

Nejprve se podívejte na svou stávající zemědělskou techniku. Ideální stav je samozřejmě mít či si pořídit moderní stroje schopné pracovat s digitálními daty. Jde ovšem o nemalou investici. Nicméně i pokud je pro vás její výše nereálná, neházejte flintu do žita. I tak se vám naskýtají některé možnosti.

Můžete si pro začátek pořídit jen několik senzorů, které budou na poli vyhodnocovat nejrůznější údaje. Jeden z nich vás může vyjít na deset až patnáct tisíc korun. Něco vás dále bude stát příslušný software, napojení a následný servis. To ale bude v první fázi všechno, nemusí tedy jít o nijak omračující investici. I ta vás ale může posunout výrazně dál. Senzory vám budou 24 hodin denně (na rozdíl třeba od dronů) vyhodnocovat důležité údaje týkající se půdy v jednotlivých sektorech pole, na čemž už se dá postavit řada analýz, díky nimž můžete například ušetřit na hnojivech, herbicidech či závlaze.

Netušené možnosti satelitních snímků

Později můžete na tento systém napojit i snímky vašich polí pořízené družicemi v programu Copernicus pro dálkový průzkum Země řízeném Evropskou unií ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Tyto snímky jsou k dispozici zcela zdarma! Navíc se také stále zlepšuje jejich rozlišení. Díky kvalitním satelitním snímkům si tak můžete listovat v podobě vašich polí den po dni, hodinu po hodině, zjistit, kdy začala nějaká plodina v části pole vadnout či jak se osvědčilo to či ono hnojivo a tak dále. 

Do svého digitalizovaného systému si také budete zaznamenávat výtěžnost a další údaje, později budete mít k dispozici historická srovnání jednotlivých sezon a podobně. Po kliknutí na dané pole v tabletu či notebooku se vám zobrazí veškeré údaje či analýzy.

Dokonalou třešinkou na dortu, která může přijít hned nebo až někdy v budoucnu, pak bude napojit do systému i chytrou zemědělskou techniku jako traktor, kombajn a podobně, jež budou software samy zásobovat daty typu, kdy bylo co vyseto, kdy a kde se oralo, kdy a kde se práškovalo. Samozřejmostí je propojení této techniky a veškeré její činnosti s GPS.

Pozor na častý nešvar

Důležité je, abyste se po úspěšné aplikaci všech těchto kroků vyhnuli nešvaru, který je nyní častý například i u řady průmyslových firem. Ty často disponují nejmodernějšími stroji, které je zásobují spoustou dat, ale firmy s nimi dále nepracují. Prakticky založený český zemědělec se ale jistě postará, aby data o výtěžnosti jednotlivých sektorů pole za použití konkrétních hnojiv apod. skutečně přetavil do následných konkrétních kroků při stanovování další strategie.

Takováto forma digitalizace zemědělství pak umožňuje naplno využít i zásad tzv. „precizního zemědělství“, tedy aplikace hnojiv či herbicidů dle heterogenity pozemků. Nyní se odhaduje, že v Česku se podle těchto zásad hospodaří jen asi na 5 procentech výměry zemědělských pozemků, což je pro české zemědělství škoda. Jednak z důvodů ekonomických, ale také kvůli udržitelnému rozvoji, o kterém slyšíme všude kolem a je leckdy vynucován přísnými restrikcemi. Přitom digitalizace zemědělství sama o sobě automaticky přinese i řadu ekologických benefitů, například menší spotřebu pesticidů.

Další moderní vymožeností v zemědělství je i robotizace. Leckdo z vás možná slyšel o kulatých polích v Kalifornii obsluhovaných automatickými robotickými systémy. Ale roboti se dají využívat například i při pěstování ovoce či zelinářství nebo školkařství. Jsou schopni zajistit například pletí, sázení, okopávání, ale i sklizeň ovoce.

To vše jsou tedy možnosti, které moderní technologie a digitalizace nabízejí v současné době českým farmám a družstvům. Své si v nich nepochybně najde jak malá farma, tak velký zemědělský kolos. Ale určitě se tyto novinky nevyplatí ignorovat.