Přeskočit na obsah

„Ve své nejvíce pesimistické, odlidštěné formě může čtvrtá průmyslová revoluce robotizovat lidstvo, a tak nás zbavit srdce a duše,“ tvrdí německý filozof Klaus Schwalb. Náš pohled v Meta IT je o poznání pozitivnější.

Psal se rok 1779 a v mladém tkalci Nedu Luddovi bublal vztek. Vzal do ruky kladivo a za okamžik se ozývaly jednou z mnoha textilních manufaktur v anglickém Leicesteru tupé údery. Do minuty bylo hotovo a Ludd se díval se zadostiučiněním na to, co zbylo z tkalcovského stavu — v jeho očích ďábelského vynálezu, který bere lidem práci.

Alespoň tak to říká legenda. S historickou přesností můžeme říct až to, že o 23 let později organizovaní dělníci rozbíjeli podobné vybavení továren a říkali si Luddité. Báli se mechanizace textilního průmyslu a stroje pro ně představovaly čiré zlo, které jim nevyhnutelně sebere jejich jedinou obživu. Více než dvě století poté, v době rapidního nástupu průmyslu 4.0, násilné střety člověka se stroji doufejme nehrozí. Mimo jiné proto, že moderní zabezpečovací zařízení a kamerové systémy znemožňují to, aby se původci vandalství vyvinili hromadně pronášeným: „To udělal Ned Ludd.“ Obavy ze strany dělníků mohou být ovšem velmi podobné. V tomto článku zjistíte, proč je považujeme za přehnané.  

Další průmyslová revoluce už začala

Za kolébku průmyslové revoluce je považována Velká Británie. Právě tam docházelo poprvé k masovému přechodu z ruční práce v manufakturách k tovární a strojní výrobě, přičemž hybateli tohoto procesu byly parní stroj a uhlí. Mluvíme ovšem o poměrně dlouhém období od konce 18. hluboko do 19. století, kdy se postupně proměnily snad všechny hospodářské sektory. Termín „Průmysl 4.0“ je tu pouhou dekádu, přesto je prostupování umělé inteligence, strojového učení, rozšířené a virtuální reality, 3D tisku, sběru a zpracování dat a zejména automatizace a robotizace velmi rozšířené a rychlé. Je zřejmé, že další pokrok už nebude jen primárně ve znamení zdokonalování strojů a lepší organizace lidské práce.

Nárůst výrobní efektivity může být exponenciální. V průmyslu 4.0 každý výrobní proces zároveň existuje i ve virtuálním prostoru (jako tzv. digitální dvojče) a může být zásobován průběžnými daty o jeho fungování. V něm ho jde lépe analyzovat, odhalit nedostatky a najít možná zlepšení — ať už jde o výrobní efektivitu nebo snížení ekologických dopadů. Otevírá se také cesta k větší personalizaci produktů. Tovární linka nemusí být postavena jen pro jeden účel a model zboží. Variabilita může být dokonce taková, že nás možná v budoucnu čekají přizpůsobivé továrny, které si budou výrobci pronajímat. A to třeba až v okamžiku, kdy budou mít objednávku od zákazníka. Schopnost pružné reakce výroby na měnící se poptávku je dalším aspektem, který může být pro dlouhodobý úspěch na čím dál dynamičtějším trhu klíčový.

Po robotech (ne)přijde potopa

Výše popsané benefity jsou možné také díky automatizaci a robotizaci. Díky výrobním procesům zachyceným v nulách a jedničkách, jejichž části precizně zvládnou například robotická ramena. Největší výtky vůči pokroku tímto směrem zaznívají od lidí, kteří se obávají, že je roboti nahradí. Nebudeme si nic namlouvat, jejich obavy jsou částečně oprávněné. Jedním ze základních cílů průmyslu 4.0 je předat repetitivní lidskou práci s absencí kreativity robotům. A zejména v lehkém průmyslu se tento přesun již děje. To ovšem neznamená, že by zmizela poptávka po lidské práci.

Obavy z nahrazení lidí stroji se objevovaly opakovaně i v minulosti. Podívejme se třeba na parní stroj. Na železnici jistě znamenal konečnou pro koněspřežky a lidi, kteří se o koně starali. Nová technologie ale přinesla také nevídaný rozvoj železniční sítě a výrazný růst zaměstnanců na všech pozicích: topičů, strojvedoucích, výpravčích, ale třeba i prodejců lístků na nádražích. Na některých z těchto pozic se mohli uplatnit i „lidé od koní“, ovšem v jiné kvalifikaci, říká CEO Meta IT, Ladislav Ruttkay, a dodává:
Otázka nestojí: Připraví průmysl 4.0 lidi o práci? Měli bychom se ptát spíše po tom, zdali se budou chtít lidé dovzdělat, pracovat s novými technologiemi a vidět jejich potenciál. Pro ty, co tuto výzvu přijmou, práce bude, a to dokonce sofistikovanější, tvořivější a přitom méně nebezpečná a manuálně náročná.

Dokládají to i příklady z praxe.  Společnost Siemens svou výrobu plně digitalizovala a zaznamenala nárůst počtu svých zaměstnanců o 2 %. High-tech firma Ray Service vyrábí už od 90. let v Uherském Hradišti kabelové systémy pro letecký a kosmický průmysl či pro speciální pozemní techniku. V posledních letech prošla proměnou na tzv. smart factory. Chytré technologie postupně zapojila k řízení skladu, poté i do výroby a nyní čeká transformace i obchod. „Technologie u nás zatím nikoho o práci nepřipravily. Ušetřily lidem tisíce hodin neproduktivní činnosti, tím zvýšily naši celkovou konkurenceschopnost, a tedy i šanci, že u nás pracovní místa zůstanou. Lidé na trhu práce nejsou a my jsme díky technologiím zvýšili během pěti let produktivitu o desítky procent,“ uvádí v rozhovoru pro Info.cz generální ředitel společnosti, Petr Gabriel. Navíc dodává, že digitalizace klíčových podnikových procesů a vytvoření elektronického modelu výroby umožnila výrobu efektivně přenést také do dvou jiných lokací. A to s tím bonusem, že vedení má přehled o fungování provozu online v reálném čase.

Kdo se nepřizpůsobí, skončí

Mezi výhody České republiky pro zahraniční investory bývá často uváděna bohatá průmyslová tradice a z ní vycházející systém středoškolského vzdělávání, který vyprodukoval mnoho lidí schopných pracovat ve výrobě na středně kvalifikovaných pozicích. Sloveso v předchozí větě není použito náhodou v minulém čase. Nářky továrníků na aktuální stav učňovského školství rezonují mediálním prostorem čím dál hlasitěji. Je ale potřeba se zeptat, zdali nevolají po absolventech pro typ průmyslu, který je na ústupu. Průmysl 4.0 zatím nemaže potřebu pro „zlatých českých ručičkách“ tam, kde je potřeba skutečně precizní práce. Ostatně jeden z otců zakladatelů pojmu průmysl 4.0, Wolfgang Wahlster, říká, že lidská ruka je dokonalým nástrojem, který dosud roboti nedokážou nahradit. Zároveň se ale domnívá, že i zruční lidé se budou muset naučit spolupracovat v týmu právě s roboty.

Provozy s nedostatečnou efektivitou nutně ztratí svou konkurenční výhodu. Relokace podniků za levnější pracovní silou z České republiky směrem na východ či jih jsou již dnes realitou. Ve srovnání se západní Evropou jsme levní, ale už zdaleka nejsme nejlevnější. Podniky plně ponořené v průmyslu 4.0 mohou přitom nabídnout takovou přidanou hodnotu, že si mohou dovolit zaměstnávat lidi ve výrobě i na trzích s velmi vysokou platovou úrovní. Příkladem budiž například společnost Universal Robots vyrábějící kolaborativní roboty (tzv. koboty) v Dánsku, tedy v jedné z tohoto pohledu nejdražších zemí vůbec.

Ignorovat příležitosti, které průmysl 4.0 nabízí, si může ve výrobě dovolit skutečně jen úzká skupina podniků. Ty ostatní si spíše dříve než později uvědomí, že promarnily šanci etablovat se a ztrácejí svou konkurenční výhodu. Paradoxně mohou řezem do způsobu své práce pracovní místa zachránit a navíc vytvořit i nová. Pokrok totiž ještě nikdo nezastavil tím, že stál opodál.

Jak k průmyslu 4.0 přistupujeme v Meta IT

Nebereme průmysl 4.0 jako náboženství, na které musíme nutně obrátit každou firmu.

Náš přístup přibližuje CEO Meta IT,  Ladislav Ruttkay.

Když s klientem jednáme o potenciálním řešení, tak stále začínáme tím, že se s ním snažíme nalézt nevyužitý potenciál nebo identifikovat, kde má problém. Až následně připadá v úvahu použití některého z konceptů Průmyslu 4.0 (dále P4) Nikdy nezačínáme stylem: pojďme něco implementovat, protože P4 je in. Chápeme P4 jako pojem, koncept a především jako spojení vhodných technologií, které přinesou klientovi cílové řešení. Často se setkáváme s tím, že klient má ve své výrobě dostatečně chytré stroje, které umožňují vzájemné propojení, ale jejich potenciál není plně využitý. Naším cílem je proto primárně uchopit stávající technologie a integrovat je tak, aby komunikovaly mezi sebou i řídícím systémem výroby a podnikovým řídícím systémem (ERP). Poté může objednávka od klienta jen s minimálními zásahy „přetéct“ až do výroby. Díky tomu dokáže výrobní firma realizovat více zakázek ve vyšší kvalitě a zejména s možností většího přizpůsobení produktu na míru svým zákazníkům.

Do budoucnosti se díváme optimisticky. Určitě neděláme naši práci proto, abychom o ni připravili někoho jiného. Právě naopak. Chceme napomoci k vytváření vyšší přidané hodnoty, menší chybovosti a plýtvání zdroji, a tím i k ochraně životního prostředí. S vyšší kvalifikací zaměstnanců v konkurenceschopnějších firmách pak přijde i zajímavější a lépe hodnocená práce.